Αναδημοσιεύουμε το κείμενο αλληλεγγύης σε όσους αγωνίζονται στη Μιανμάρ απέναντι στη Χούντα, μεταφρασμένο από την Anarchistická Federace στα Τσεχικά
το μεταφρασμένο το βρίσκετε και εδώ Solidaritu s těmi, kdo bojují proti puči v Myanmaru
Το πρωτότυπο το βρίσκετε εδώ Αλληλεγγύη σε όσους αγωνίζονται στη Μιανμάρ απέναντι στη Χούντα
Prvního února převzala kontrolu v Myanmarském svazu, známějším pod starým názvem Barma, armáda vedená generálem Min Aun Hlainem, která svrhla zvolenou vládu Národní ligy pro demokracii (NLD), jež převzala moc ve volbách v roce 2011. Proti vojenskému puči bojovaly tisíce lidí, kteří povstali při každodenních protestech, stávkách a střetech s armádou a policejními silami.
Síla odporu proti vojenskému puči z 1. února si vybrala daň v podobě více než 400 mrtvých, nespočtu zraněných a více než dvou tisíc uvězněných. Část tohoto odporu tvoří také místní anarchisté, kteří lemují hranice sociálního konfliktu ve skupinách solidarity, jako je Food not Bombs – Myanmar, nebo v první linii sebeobrany proti vražedným útokům armády. Jak davy vycházejí do ulic a střety se stupňují, stupňuje se i represivní zuřivost a brutalita vojenské junty, takže v některých z největších měst v zemi zavraždila nejméně 114 demonstrantů za jeden den. Současně dochází k potyčkám mezi armádními silami a ozbrojenými milicemi, které jsou součástí různých etnických skupin a jejich relativních autonomií, které tvoří stát Myanmar, což ponechává otevřenou možnost rozšíření občanského konfliktu. Předchozí vláda je navíc odpovědná za pogrom, který v roce 2017 zahájila armáda proti muslimské etnické skupině Rohingyů a který vedl k desítkám úmrtí a vysídlení 700 000 osob do sousední Bangladéše, které nyní žijí v zoufalých podmínkách v uprchlických táborech. Další okamžik státní brutality, o kterém „civilizovaný“ Západ ostudným způsobem mlčel.
Sedmadvacátého března, v den 76. výročí začátku odporu proti japonské okupaci země (výročí oficiálně nazývané jako Den ozbrojených sil), se junta rozhodla projevit svou brutalitu potlačováním protestů a masovým zabíjením demonstrantů. Zároveň vojenský režim uspořádal v oblasti Naypyitaw přehlídku, které se zúčastnili zástupci osmi zemí (Ruska, Číny, Indie, Pákistánu, Vietnamu, Bangladéše, Laosu a Thajska) a vyjádřili tak podporu vojenskému režimu. Na druhou stranu se západní mocnosti omezují na vlažné odsouzení násilí diktátorského režimu proti lidem Myanmaru, aniž by se proti němu jasně postavily, což ukazuje, že hledají příležitosti pro spojenectví a rozšíření své moci a své role v tomto proměnlivém poli geopolitických vztahů. Jisté je, že zintenzivnění interkapitalistických antagonismů přinese více násilí, útlaku a bídy lidem v širším regionu trpící jihovýchodní Asie, kde velmoci po celá léta vytvářely dusivé pole nepřátelství, zatímco se národy snažily nadechnout svobody od států a kapitálu.
Jako anarchisté jsme přesvědčeni, že tváří v tvář moderní totalitě uvalené na mapu celého světa a prohlubující se dál během pandemie covid-19, kde státy ještě více investují do militarizace, represe a kontroly nad společností, je třídní a internacionalistická solidarita mezi národy jedinou alternativou. Organizovaný protiútok vykořisťovaných tříd a svržení státu a kapitalismu na celosvětové úrovni mohou utvářet podmínky pro vznik společnosti prosperity, rovnosti, míru a spravedlnosti bez vykořisťování, válek a dezorientujících antagonismů.
Od omezování svobody projevu ve Francie či Španělsku, rasistických policejních vražd v USA, přes státní represe vůči komukoli, kdo vzdoruje Turecku, sociální státní teror v Řecku, až po vojenský puč v Myanmaru stojíme za těmi dole, ať už bojují kdekoli za svou svobodu a za svět, který se vejde do mnoha světů.
Za mezinárodní solidaritu!
Proti modernímu totalitarismu!
Za organizaci a boj!
Za anarchii a svobodu!
Anarchistická politická organizace (APO)
